Dnes…

3. listopadu 2011 v 17:54 | Proxima |  Černá díra



Proximin zážitek


Dnes, když jsem se chystala vybrat peníze, mě zastavila na Národní třídě stará paní. Vypadala trochu zmateně, protože se ptala:

"Promiňte, vy jste tady z Prahy?"

"No, ano…?"

"A vy asi študujete…"

"No, ano."

"Tak to asi nemáte moc peněz… Víte, mně má přijít důchod až příští týden a potřebuji si koupit léky… stojí nějakých 150, 200 korun… Kdybyste mi půjčila, já bych vám pak ty peníze poslala…"

Chvíli jsem na ni koukala jako na zjevení, protože takové prosby člověk neslyší každý den.

"No, já u sebe žádné peníze teď nemám, musím si vybrat. Když počkáte tamhle na rohu…"

Vybrala jsem o 200 Kč víc, než jsem plánovala a šla na roh, kde jsem je té paní dala a ona si na mne vzala adresu a děkovala, já jsem jí popřála hodně štěstí se sháněním léků.

V tramvaji jsem pak přemýšlela. Jestli mi ty peníze skutečně plánuje vrátit, a pokud ano tak ji to bude stát vlastně peníze navíc - ještě alespoň za známku a obálku. A jestli jsem jí tedy neměla říct, aby si je nechala. Vždyť by mě tak moc neubylo. Jestli je skutečně potřebovala na léky - asi ano, příplatky se pořád zdražují a je možné, že si skutečně špatně rozplánovala výdaje. Jestli existuje víc lidí, co si zkoušejí půjčit peníze na ulici - vím, že před nějakými sto lety se občas objevovaly inzeráty ohledně půjček - ale asi ani tehdy nikdo nezkoušel oslovovat kolemjdoucí. Proč si nepůjčila od někoho z rodiny - a pak jsem si představila, že určitě žije úplně sama a neměla si komu říct. Pak mě napadlo, jestli si myslela, že jsem ji na ten roh poslala čekat ne proto, aby byly dodrženy bezpečné odstupy u bankomatů, ale abych mohla nepozorovaně zmizet před nepříjemnou žádostí. Při představě, že jsem měla možnost něco takového udělat, mi té paní bylo v oné představě líto. Pak mě napadlo, jestli nespolupracuje s tlupou zlodějů a nepřijdou nás vykrást. A pak mi došlo, že si přeci nikdo nevybere byt k vykradení podle nějaké adresy. A nakonec jsem si řekla, že jestli mi skutečně za pár týdnů přijde v obálce bankovka, bude to milý důkaz, že pořád ještě jsou lidé počestní a upřímní. A pokud ne - no, ona pořád asi ty dvě sta korun potřebovala víc než já…

Nepíšu to sem proto, abych se pokoušela vypadat jako světice… Jen by mě zajímalo, jak byste zareagovali vy?

(obrázek: http://nd04.jxs.cz/797/921/b002979388_68544214_o2.jpg)
 


Komentáře

1 Aiko ^_^ Aiko ^_^ | Web | 3. listopadu 2011 v 21:15 | Reagovat

Osobně se mi něco takového přímo nestalo, ale .... asi budu znít jako nějaký kruťas, ale já bych to pro někoho takhle na ulici nikdy neudělala (rodiče, sestra, přátelé - to je něco jiného).
Život mě dnes a denně učí, že čím dál více lidí se uchyluje k podvodům a lžím, i když na jednu stranu chápu, že je k tomu nutí jejich vlastní situace a nic jiného, jako východisko je nenapadá. Ta paní z tvého vyprávění to třeba opravdu potřebovala, kdo ví (docela by mě zajímalo jak to nakonec dopadne).
A nakonec - já osobně bych si to ani nemohla dovolit. Pro mě je i těch 200 dost potřebných a jsem ráda, že aspoň se svými přijmy a výdaji jakž takž měsíčně vycházím.
Ale to je můj pohled na tohle. Jiní to třeba berou jinak. :)

2 Ely Ely | Web | 3. listopadu 2011 v 23:14 | Reagovat

Myslím, že je opravdu výjímečné a milé, že jsi paní půjčila :) Lidé dnes mají sklony uvažovat hned o možném podvodu, ale... já bych k nim bohužel patřila taky.
200Kč pro mě znamená jídlo téměř na týden a nemohla bych proto riskovat ztrátu takové částky, i když se jiným může zdát směšná. Každopádně by mě velmi zajímalo, jak to dopadne. Zda se ukáže, že svět ještě není úplně špatný, zkažený a plný podvodníků, jak si ho bohužel představujeme vlivem věčného nabádání rodičů k tomu, ať nevěříme cizím a dáváme si na ostatní lidi pozor.

3 Proxima Proxima | 4. listopadu 2011 v 0:22 | Reagovat

Děkuji za názory. ^^
Je pravda, že já tu případnou ztrátu, alespoň tedy momentálně, přežiju bez větší újmy a je mi jasné, že spousta lidí by si to dovolit nemohla...
Určitě přibližně za ty 3 týdny napíšu, jak se věci mají - jestli se paní skutečně ještě ozve nebo ne.
Já osobně doufám, že se ozve - i kdyby třeba ty peníze nevrátila, protože by mě moc potěšilo, kdyby to, co řekla, byla pravda. Já jsem bohužel naivní trdlo, které věří skoro všemu T___T (pokud to tedy není do očí bijící lež), takže by mě potěšilo, kdybych měla důkaz, že důvěřivost není vždycky jen špatná vlastnost. Jako Nao v Liar Game :)

4 Petra Éliarosa Petra Éliarosa | Web | 4. listopadu 2011 v 10:37 | Reagovat

To je od Tebe tak milé. Já jsem stejné "naivní trdlo" a když mě někdo zastaví a já peníze mám, aspoň něco málo mu dám.

Ale...

Bylo to tento rok v Olomouci, kdy mě zastavila paní a prosila o 200 kč na ubytovnu, že ji bolí nohy a dlouho se nevyspala. Říkala věci jakože "každý někdy potřebuje pomoci", a já vím, že je to pravda. Ale nechtěla jsem jí dát tak velkou částku, tak jsem jí aspoň vysypala z peněženky drobné, co jsem měla (cca 50 kč plus mínus), abych jí aspoň trochu pomohla. Pak jsme se rozloučily a já se procházela městem, a asi po půl hodině jsem na ni narazila znovu. Znovu mě začala se stejnými slovy prosit, jen s tím rozdílem, že... z jejího dechu byl cítit alkohol.

A to mě obrovsky zklamalo.

Od té doby odmítám dávat lidem peníze. Ráda koupím třeba bezdomovci něco k jídlu když požádá (ale žádný alkohol). Ale peníze... to už ne. Vyjímkou jsou snad jen potulní harmonikáři, kteří mi vždy vykouzlí úsměv na tváři, tak těm pár korun vždy věnuji :)

5 Proxima Proxima | 6. listopadu 2011 v 16:41 | Reagovat

[4]: Jej, to skutečně muselo být velké zklamání. T_T Myslím, že s koupením jídla jsi to vymyslela skvěle. No, já bych teoreticky bývala mohla jít s tou paní do lékárny a ty léky jí koupit, ale v tu chvíli mě to nějak nenapadlo...

6 Danielle Danielle | 7. listopadu 2011 v 11:48 | Reagovat

No... Mě v Praze taky taková paní zastavila. A říkala skoro to stejné. Dala jsem jí, co jsem měla u sebe. Sice už se neozvala, ale neřeším to. Třeba pomoc potřebovala, třeba ne. To se neooplatí řešit. Ať se děje, co se děje, ty peníze určitě někoho potěšily. A je jedno, jestli se smál se mnou nebo mně... :D Stejně s tím už nic nenadělám. Ovšem souhlasím s Pet-chan... Bezdomovci bych peníze nedala, většinou když něco, tak ode mě dostanou stravenku. :)

7 Proxima Proxima | 9. listopadu 2011 v 0:06 | Reagovat

[6]: To jsme si říkala taky - že ať tak nebo tak, ona ty peníze asi stejně potřebuje víc...

8 Nex Nex | 17. listopadu 2011 v 6:21 | Reagovat

Podle mého dojmu z ní bych šla buď do lékárny koupit jí ty léky anebo pokud bych zrovna měla hodně svých peněz, třeba z brigády, tak bych jí ty peníze prostě nechala a kdyby mi je opravdu hodně chtěla vracet, řekla bych jí, ať je dá nějaké charitě nebo do sbírky na opravu nějaké památky, ale adresu bych jí nedala. Pokud by trvala na vrácení mně osobně, navrhla bych nějakou schůzku a došla tam s někým dalším. Můžu mít někde možnost pomoci a pak to obvykle dělám, ale nechci aby moji adresu měli lidé, které neznám a nic o nich nevím.

9 Proxima Proxima | E-mail | 18. listopadu 2011 v 0:28 | Reagovat

[8]: To by bylo rozumné ^^ Zkusím příště trochu rozuměji uvažovat... byla jsem z toho dost paf.

10 Seibi Seibi | E-mail | 1. února 2012 v 23:58 | Reagovat

Já bych v takovém případě šla s paní do lékárny a koupila jí, co potřebuje. Měla bych jistotu, že peníze byly využity pro to, pro co jem je chtěla obětovat :). A to, jestli mi budou v budoucnu vráceny bych moc neřešila :).
Ale máš můj obdiv opravdu, 98% lidí by se na něco vymluvilo, nebo jí ještě vynadalo za drzost.
Jen jak já to znám, tak každý dobrý skutek je po zásluze potrestán a za poctivost se platí :/.

Jednou po mě chtěl člověk bez domova dvacku na polívku. Řekla jsem mu dobře, půjdu s Vámi a jídlo Vám koupím. Chtěla jsem mu koupit na roku nějáký párek v rohlíku nebo hamburger(rozhodně by se víc najed). Ale po pěti metrech společné cesty se začal vymlouvat, že to nechce, že chce polívku a tu že mají tam a tam, a že si tam sám zajde. Tak jsem mu dala tu dvacku a řekla, ať se tedy napije na mé zdraví. Dvacka mě samozřejmě nebolí, ale vadí mi, že lžou a já pak mám mít dobrý pocit z toho, že jsem udělala správnou věc? :-/

11 Víta Víta | E-mail | Web | 3. února 2012 v 14:57 | Reagovat

[10]: No, paní se zatím neozvala a asi už se neozve, ale co, každopádně ty peníze potřebovala víc než já... Je fakt, že takhle dám peníze málokomu, vatšinou jen když je to stará paní a chová se slušně a nemluví z cesty (není opilá)... Tuhle mě zastavili dva kluci v mém věku, zrovna když jsem se vracela domů ze zkoušky, na kterou jsem se učila fakt poctivě, tak ti mě vyloženě naštvali. XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama